Po dlouhém hledání jsem ji konečně našla. Kabelka
přesně podle mých současných představ a požadavků. O polední pauze jsem si pro
ni běžela. Mezi regály tajně tahám z kapsy krejčovský metr, abych se
přesvědčila, že má moje nová láska správné rozměry. Zandám rychle metr zpátky a
šinu si to k pokladně. Z konce uličky se ke mně blíží muž ve
středních letech a divně se dívá. Ve chvíli kdy se míjíme, muž zaskřehotá „Vy
jste tak nádherná, mohl bych Vás pozvat někam na kávu?“. V hlavě mi začne
houkat alarm (řekni, že jsi vdaná! Ne neuvěří ti, že ten kroužek za tři stovky
je snubák! Nečum a mluv sakra!). Koktám .
„No-to-nevím-jestli-by-mi-to-doma-prošlo“ a rudnu jako debil. „Ach! To teda asi
nepůjde tak to nic“ vyloudí ze sebe plešatící pán a já se v duchu raduju,
že se dál nesnaží. Ještě tak naproti sobě chvilku mlčky stojíme jak dva exoti
když pán zakráká naposledy „Já, že tu máte takovou krásnou krajinu zasněženou a
to je na kafe ideální“. Už na nic nečekám a běžím ke kase. Venku je zataženo a
naposledy sněžilo začátkem měsíce, tudíž na kafe nic ideálního.
Ta taška je nádherná, můžu se zeptat, kde jsi ji koupila?
OdpovědětVymazatJe z OK.shopu (vietnamec), ale netuším jestli je OK.shop nějak dalece rozšířen i do dalších měst a krajů.
Vymazat