Kalendářně už začal Podzim a to znamená jediné – za rohem je
Zima, Vánoce a Nový Rok. Takže nastala ta správná chvíle zazimovat letní
oblečení (což jsem dělala o víkendu) oprášit kabáty a kozačky a začít shánět
vánoční dárky. O tom, že zase nemám ani páru co komu koupit tu asi ani psát
nebudu.
Na blocích se začínají objevovat koláže outfitů na podzim,
co holky hodlají nosit, co si musí pořídit a co už mají doma. Tahle nakupovací
horečka mě zatím nepostihla, takže místo útoku na obchody jsem zaútočila na svoje
ehm čtyři skříně plné oblečení a poctivě jsem na sebe navlékla každý kousek a
nemilosrdně naházela na hromadu oblečení zaprané (ač někdy hodně oblíbené),
malé a nebo to které jsem nutně musela
mít a po třech letech na něm stále ještě visí visačka s cenou (některé se
dá použít, některé je mi malé).
Rozloučit se s některými kousky bylo těžké, ale bylo to
nutné, protože si začínám připadat jako chronický shromážditel, sběratel či
kupitel, zkrátka ten co odmítá vyhodit cokoliv (třeba i jízdenku
z tramvaje). Odměnou za moji odvahu je jedna prázdná skříň, takže jsem si
mohla zrušit druhé řady a zmenšit komínky.
Při pohledu na svoje skříně mám dokonce pocit, že i kdyby
nákupní horečka přišla, stejně se obchodům vyhnu a radši peníze použiju na něco
jiného. Třeba na výlet do podzimní Verony, kterou nabízí Slevomat.