středa 1. června 2016

Kdy jindy než teď

Blog už mi tu skomírá nějakou tu dobu. Když jsem ho zakládala, přispívala jsem denně, pak obden a pak jsem to ustálila na příspěvek v pondělí, středu a pátek. Nějakou dobu to ale nefunguje ani takhle. Není to jen nedostatkem času, ale i nějakou mou osobní krizí a neschopností vyplodit něco smysluplného i kdyby se mělo jednat třeba jen o recenzi. Pokaždé jsem si říkala, že to udělám zítra, pak pozítří a když už jsem sedla k notebooku tak jsem měla v hlavě prázdno a nedala dohromady ani obyčejnou větu. 


Osobně tomu říkám tvůrčí krize nebo syndrom vyhoření i když vím, že od té skutečné podstaty věci se to dost liší a tak hrozně špatně na tom ve skutečnosti nejsem. Poslední dva měsíce jsem jak na horské dráze nahoru a dolů a tak nějak si pořád říkám tak zítra začnu a bude to jinak a ono není. 

Přijde vám to zmatené a moc nechápete o co mi zase jde? Nevadí! Mám v hlavě takový zmatek, že ani doktor by to neporovnal. Život mi přinesl zase pár zkoušek a já se teď opět nějak motám v bludném kruhu a říkám si co budu dělat dál. Věci, ze kterých jsem byla dlouhou dobu nadšená mi najednou radost nedělají a já se snažím najít jiný směr a jinou motivaci. 

Právě dneska jsem si řekla, že si sednu a něco napíšu a překvapivě to není tak složité. Na papíře už mám i hrubý náčrt toho co bych v dohledné době chtěla napsat a to nejen recenze ale i nápady na výlety o kterých už jsem psala na instagramu. 

Tak nějak doufám, že i když jsem to tu dost flákala pořád tu zůstal někdo kdo si těchto pár řádků přečte a bude mi motivací k psaní další a doufám, že pravidelných článků. 

2 komentáře:

  1. Milá Sandro,
    netuším, kolik lidí si to přečte, ale já tvoje řádky čtu a vždycky se na ně těším. Je jasné, že se za ty roky člověk změní a stejně tak je jasné, že máš mnoho starostí v reálném životě a že na blog už nezbývá síla a tvůrčí energie. Zrovna tvůj blog a tvá videa jsou výjimečně přívětivým virtuálním prostorem a proto se vracím tak ráda. Věřím, že nejsem jediná ;) Budu se těšit na každičký článek.
    Měj se hezky,
    Alea

    OdpovědětVymazat
  2. Já to pořád čtu! :)) Nevadí, že nepřispíváš pravidelně, hlavní je vyřešit si svůj život a blog je prostě až potom, nemá na prvním místě co dělat :)
    (Jinak tě sleduju i na ytb, ale pořád si ráda počtu, asi je to tím, že mi není zrovna 15 a čtení je pro mě součástí života odjakživa, ať jde o blogy nebo knihy :) )

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý Váš komentář..