Už si ani nepamatuji, kdy vyšel
poslední článek ze série Jak si žiju, a
protože tyto články jsou celkem oblíbené, alespoň podle odezvy, rozhodla jsem
se to napravit a vzít Vás sebou na svou první dovolenou s přítelem. Ač já
si přála jet na Lipno, on zvolil konec republiky a zarezervoval hotel v Havířově.
Asi se ptáte, proč Havířov? Odpověď je jednoduchá. Přítel se mě totiž během
dovolené rozhodl představit rodině.
Je tedy pondělí 25. Července a já
mám narozeniny. Je to zároveň i datum našeho odjezdu. Budík zvonil už v půl
sedmé. Já musela vstávat a přítel mohl spát až do osmé. Jsem zkrátka ráno
zpomalená jako animovaný film a vše musím zkontrolovat, jestli něco nechybí.
Taky si musím povinně spolknout Kinedryl. Cesta bude dlouhá přes tři hodiny a mě
se už po hodině jízdy dělá zpravidla špatně.
V devět přesně vyrážíme. Přítel je nadšený a já mírně nervózní jak to zvládnu. Nezdá se mi představa, že uprostřed dálnice zvracím do igelitového sáčku. Prvních pár kilometrů se soustředím na knížku Strašidlo Cantervillské, kterou má na svědomí Oscar Wilde. Knížka má jen cca 80 stránek a tak mám brzy dočteno a cesta není ani v polovině. Snažím se tedy odpovídat na přání k narozeninám a připravit si podklady pro videa.
V devět přesně vyrážíme. Přítel je nadšený a já mírně nervózní jak to zvládnu. Nezdá se mi představa, že uprostřed dálnice zvracím do igelitového sáčku. Prvních pár kilometrů se soustředím na knížku Strašidlo Cantervillské, kterou má na svědomí Oscar Wilde. Knížka má jen cca 80 stránek a tak mám brzy dočteno a cesta není ani v polovině. Snažím se tedy odpovídat na přání k narozeninám a připravit si podklady pro videa.
Hned jak si vybalíme zabírám vanu. Mám z ní takovou radost, že ji hned musím vyzkoušet a hlavně po té nekonečné jízdě studená voda opravdu bodne.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za každý Váš komentář..