trip to Holland

Tohle nebyl dobrej nápad už si ani nevzpomínám koho vlastně napadlo
Udělat si výlet směrem na západ-jo
Do země tulipánů, mlejnů a shopů, do země pod hladinou, země vysokejch stropů
Tak to Tě neunaví, jo holandská krása, tam mě to kurva baví
A pořádný brčka, se tam v klidu balí no a fízl ten je v pohodě jen tak Tě nezbalí
Přijeli jsme do koffee a šli jsme hnedka na věc a náhlou smrt si vychutná jen zapálenej znalec
Když po nákejch dvouch hodinách rozplinul se dým, já ze svý hlavy nedostal ani jeden rým
Tak zbouchli sme hned dalšího masitýho špeka ani za boha sme nevěděli co nás ještě čeká
kdyby sme to věděli tak sakra věřte tomu, že nevzali by sme si ještě dvě kila domů

Bow Wave – pašerák

Náš víkendový zájezd do Holandska se ze začátku také nezdál jako dobrý nápad. Ačkoli jsme jeli jako skupinový zájezd a počtu patnácti autobusů měli jsme tu smůlu a dostali jsme ten nejhorší. Já jsem ale zcestovalá a už mě jen tak něco nerozhází. Co na tom že klimatizace funguje jen v půlce autobusu, sedačky nejsou polohovat a na nohy je málo místa.? Důležitý byl cíl a ne způsob dopravy.

První zastávka po dlouhých dvanácti hodinách natřásaní v naší Karose byla v květinovém parku Keukenhof.

Když už jsme vyfotili všechny možné i nemožné květiny zamířili jsme do skanzenu Zaandam.  V areálu je i muzeum dřeváků – což byl můj hlavní cíl výpravy. Přivést si malé dřeváčky (ne trávu jak si každý myslí).

A konečnou stanicí naší návštěvy se stalo hlavní město. Město vysmátých lidí a miliardy jízdních kol.  Průvodkyně žila v domnění že poznávačka na vlastní pěst bude nejlepší a tak nás opustila hned u autobusu. Deseti hodinový rozchod na poznávačku byl dostačující. Většinu nám sežrala hledací akce květinového a blešího trhu, bohužel než byl objeven už tam nikdo nebyl. A tak jsme okoukli pár coffeshopů (já jen přes sklo – nedělá mi ten smrádek prostě dobře) a svoje dobrodružství zakončili v uličkách lásky.

A závěrem si ještě dovolím připomenout stránku blogu na facebooku.