Zase padá sníh ...

Tak strašně jsem si přála příchod jara a už jsem tak trochu začala oslavovat, že už přichází a najednou zase padá sníh. Nemám ráda zimu a sníh taky ne. Nebaví mě tahat se s kabátem a ráno se dlouze šněrovat do zimních bot.

Taky mi trochu dochází šťáva a nápady když se budím do práce za tmy a za tmy se z ní i vracím. To už jsem tak vyplivaná, že nemám energii dávat do kupy článek. Včera jsem při sledování videa na youtube a smolení článku vytuhla v sedě. Už v pondělí jsem na facebooku fňukala, že si přeji pátek. Myslím si totiž, že se hezky prospím a pak se vrhnu na články a budu mít i nějaké předepsané, ale realita bývá jinde. Většinou je to tak, že mě někdo z početného osazenstva našeho domu vzbudí už někdy v osm a já tak polehávám v domnění, že se dospím až někdy do dvou. Znuděně a zívající vypadnu z postele až někdy ve tři přesvědčená, že už nemá cenu ani se převlékat z pyžama. V pět se pak setmí a já nemám ani čárku z vysněného článku a ani světlo pro fotky. Jak já se těším na jaro a léto. Na to teplo a dlouhé dny plné inspirace a příležitostí k focení. Nicméně když do toho mrazu nemusím tak musím přiznat, že zasněžená krajina je docela pěkná a hezky se fotí, inspirativní pro mě ale nijak zvlášť bohužel není.