středa 4. února 2015

Jak si žiju #3

Dlouho jsem Vás nepozvala do svého "běžného" dne a tak je nejvyšší čas to napravit. Tentokrát Vás provedu poslední sobotou v lednu a budu se snažit aby to bylo co nejstručnější.
7:00 Zvoní budík a jak už je u mě klasikou nechce s mi vstávat. Celkově jsem toho moc nenaspala, jsem nějak nervózní a bolí mě břicho. Začíná pravidelný scénář pracovního dne. Vstát, vyměnit kocourovi bobkoviště, dát mu čerstvé mléko a nasypat hromadu granulí aby chudinka nepošel hlady (to je prosím ironie. Můj kocour je otesánek!) Při čištění zubů kocoura pochovat aby mu nebylo v době mojí nepřítomnosti smutno a pak se rychle nalíčit obléct a běžet na vlak.

8:30 Do otevíračky zbývá půl hodinka a tak zaběhnu do vedlejšího Rossmannu omrknout novinky, akce a jen tak pokecat s ostrahou. 

9:00 Otevírám obchod a čekám první zákazníky. Doplňuji prodané zboží a rozděluji do zakladačů zboží nové.

11:30 Pracovní doba utekla nezvykle rychle. Venku se pořádně ochladilo a začal padat sníh. Utíkám na vlak abych byla co nejdříve doma.


12:20 Přicházím domů. Jsem promrzlá a tak jdu hned do koupelny dát sprchu a umýt si hlavně vlasy. Večer mě čeká "Vánoční" večírek naší firmy, tak ať nejsem za šmudlu.

12:50 S obřím hrnkem kávy zasedám k počítači kde sepisuji pár článků, edituji video, zjišťuji si info o masážích, ale hlavně hledám jak se dostanu k místu konání firemního večírku. 

17:00 Dokončuji líčení a oblékám se. Táta mě veze do vedlejšího města. Jede odklízet sníh na nástupištích a tak využiju příležitosti a svezu se s ním.

17:40 Přicházím na místo konání večírku a seznamuji se s personálem druhé prodejny. Postupně se střídáme ve vířivce, sauně a na masážích. Jedná se o moji první masáž vůbec a tak jsem trochu nervózní vzhledem k tomu, že mi není příjemné když na mě lidé, které vidím poprvé v životě mají sahat. Mám štěstí masérka je pohodová mladá paní a vše mi vysvětlí a nakonec masáž proběhne v klidu a já si ji užiju. Čtyřicet minut na lehátku uteče jako voda.

19:45 Sedíme v restauraci, čekáme na majitele firmy, vybíráme jídlo. Majitel přichází i s manželkou a synem. Povídáme si, připíjíme si a vychutnáváme skvělé jídlo.

22:30 Přesouváme se na bowling. Holky z druhé prodejny nám předávají symbolické dárky. Není nad to když se Vaše "kolegyně" jmenuje jako jedna nešťastná zpěvačka. Polovina pije víno a já spolu s holkama z druhé prodejny jedu na pivu. Šéfík mě neustále pobízí abych si dala další. Číhám v tom záměr - není prý vhodné naházet v bowlingu víc než zaměstnavatel (samozřejmě je to vtip). Po pátém malém pivu už mi opravdu dělá problém udržet kouli na dráze. Po dvou kolech končím s výsledkem 88 a 85 bodů. To je fakt ostuda :-D


1:30 Vysílám S.O.S. signál O. Holky chtějí vyrazit ještě dál do baru. Majitel s rodinou se loučí a odjíždějí domů. Pro mě jede O. s velkým a dost hořkým kafem. Fuj! Pomlouvat se nemá, ale on fakt neumí uvařit kafe :-) Je mu ale odpuštěno nebýt jeho tak se snad ani nedostanu domů. 

3:00 Konečně jsem doma, vykoupaná a zalezlá v posteli. Nedá mi to a ještě koukám na nějaká videa, čtu komentáře a stahuju seriál.

4:50 Myslím, že je na čase jít spát. Byl to dlouhý den plný zážitků. 

6 komentářů:

  1. Tyhle články mám moc ráda :). Snad bude brzy další.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tyhle články moc ráda čtu, ale sama mám problém pak vybrat den, který by stál za to aby se stal článkem. Většinou mám den jak přes kopírák. Ale brzy bude další.

      Vymazat
  2. Musel to být náročný den, ale ne každý den je večírek že :-))
    Medík je tututu :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono se to zdá, že to bylo hodně náročné, ale většinou takhle nadupaný den nemám, takže to byla velmi příjemná změna.

      Vymazat
  3. Hezký článek a zajímavý den, ale není hezké pomlouvat něčí snahu o uvaření kávy. Navíc když si ten dotyčný s tím dal záležet. A tak hrozná snad nebyla ;-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý Váš komentář..