V lednu jsem Vám představila novou rubriku Knihovnička a o deset měsíců později jsem se teprve dostala ke druhému článku. Jsem ostuda já vím. A přitom jsem knížek přečetla poměrně dost. Jen nebyl čas to všechno sepsat a publikovat. Snad se v příštím roce polepším.
Tentokrát se zaměřím na knihu Temné Kouty od Gillian Flynn, která má na svědomí i knihu Ostré předměty, které bych si ráda přečetla a fenomenální Zmizelou. Konkrétně Zmizelou jsem viděla jen ve filmové verzi a rozuzlení mě šokovalo. Podobný šok jsem si tedy slibovala i od Temných koutů. Dočkala jsem se ho?
Než Vám odpovím, nastíním příběh. Opět se vyvaruji spoilerů abych někoho neošidila o překvapení.
Temné kouty jsou příběhem Libby Day jejíž rodina byla 3. ledna 1985 v ranních hodinách brutálně vyvražděna. Na základě chatrného svědectví sedmileté Libby je za masakr odsouzen na doživotí bratr Ben.
O 25 let později Libby dochází peníze, které dostávala od lidí které její příběh zasáhl. Rozhodne se tedy přijmout nabídku Vražedného klubu, což je spolek bývalých policistů a nadšenců kteří případ zkoumají. Spolek jí platí za setkání s lidmi z jejího mládí včetně setkání s jejím bratrem, o kterém je spolek přesvědčen, že byl odsouzen neprávem.
Dál už k příběhu samotnému říkat nechci. Kniha byla napsána z pohledu tří lidí. Samotné Libby, bratra Bena a maminky Patty. Jednotlivé pohledy skládají dohromady kousíčky, které se spojují v závěrečné rozuzlení celého případu.
Rozřešení bylo nečekané jako u Zmizelé. Střídání vypravěčů bylo místy rušivé, některé popisy situací a prostředí až nechutně detailní. Přesto Vás děj pohltí a máte možnost postavy lépe poznat a pochopit jejich pocity. Samotný důvod proč k masakru došlo byl smutný ale i tak překvapivý.
Temné kouty jsou i ve filmovém zpracování, bohužel ale Gillian se na scénáři nepodílela a to se odrazilo i ve výsledku filmu. Scény jsou sesekané rychle se střídají a za necelé dvě hodiny ve mě nevzbudil žádné emoce.
Pokud se rozhodnete věnovat čas Temným koutům, tak doporučuji knihu, film za mě ne!
Temné kouty jsem nedávno dočetla a měla jsem z ní spíše takový depresivní pocit, ale nejspíše to byl záměr, znovu bych ji asi nečetla, film jsem neviděla. Co se týče Zmizelé, tak jsem nejdříve viděla film, než jsem se dostala ke knížce a Ostré předměty bych si ráda taky přečetla..
OdpovědětVymazatTuto knihu si chci moc přečíst. Zmizelou jsem přečetla jedním dechem, viz recenze na blogu, líbil se mi i film, a to je co říct. Tvůj blog se mi moc líbí, takže se stávám čtenářkou :-)
OdpovědětVymazat