Přijmu hovor a s radostí v hlase pozdravím.
Chvilku poslouchám – nerozumím – doufám, že jde o omyl nebo hodně dementní vtip
– nechci rozumět a ani věřit, ale podle chování volajícího je mi jasné, že je
to pravda. Od té chvíle nevnímám volajícího ani řvoucí rádio. Kolem mě se tvoří
neviditelná bublina plná zoufalství, myšlenek, otázek a nesnesitelně hlasitého
ticha. Věci kolem mizí a zůstává jen velká bolest.
Hodiny sedím na koberci a prožívám záchvaty hysterického
pláče, ale nic se nemění. Nepřichází úleva ani ticho nemizí. Pouštím rádio naplno,
ale stejně je kolem prázdno a ticho jako by Vás někdo šoupl na samotku. Po
několika hodinách mě třeští hlava a mám pocit, že začnu lézt po stěně nebo si
ukoušu nohu jako krysa, kterou vědec zavřel do prázdné krabice, aby zjistil jak
se bude chovat. Krysa zešílela a já k tomu nemám daleko.
Na samotku proniká mamka s voláním na večeři. Jídlo!
Kdo v tuhle chvíli myslí na jídlo? Já mám žaludek na vodě a klepou se mi
ruce. Nevím, zda už jsou naši za ta léta otlučeni zkušenostmi nebo to prostě
jen tak neprožívají.
Celou noc nespím a minuty se neuvěřitelně vlečou. Ráno
mám oči opuchlé a červené, že by mi je záviděl angorák i upírka Bella.
Zamaskovat to nijak extra nejde a všichni se ptají co se děje. Při každém
vysvětlování znovu pláču, a ač ostatní utěšují, nijak míň to nebolí.
V práci se snažím fungovat a celkem se i daří. Návratem domů začíná opět
ponorka a hlasité ticho. V noci sice usínám, ale noční můry mi dělají
společnost.
Nejtěžší zkouška teprve přijde v pátek. Černé šaty jsou
připravené a květiny objednané. Pátkem skončí naděje, že tohle vše je jen zlý
sen. Zůstanou jen vzpomínky a velké prázdno po milovaném člověku.
Lidé kolem říkají „To je život“. Je, ale pěkně na .....
To je mi moc líto..i když to je možné otřepané..je fakt že čas umí spoustu věcí vyléčit..mluvím z vlastní zkušenosti..a brzy zase bude lépe!
OdpovědětVymazatDěkuji. Ono se toho v takových chvílích moc říct nedá. Čas opravdu léčí (to už také vím), ale v takovýchtěžkých situacích by mohl běžet trochu rychleji.
Vymazatkriste.... moc mě to mrzí, ale musím pochválit nápaditost článku, četlo se to téměř samo
OdpovědětVymazat