Moje drahá polovička
K. chtěl být součástí blogu a tak jsem mu poskytla prostor. Nejspíš se
inspiroval na blogu Petry, kde její manžel píše sem tam nějaký post. O čem bude
psát, jsem nechala čistě na něm. Tady máte výsledek….
Tak Vám budu vyprávět, jak jsem koupil zubní kartáček od Vietnamců
a chtěl jsem s ním vyčistit vysílačku, kterou jsem koupil od kamaráda, a byla
jaksi špinavá.
Připravil jsem si na
stůl vysílačku, technický benzín, šroubovák a krásně průhledný kartáček na zuby,
který mě stál celých patnáct korun!
Začal jsem tedy s demontáží. Po odkryt ování jsem viděl tu spoušť,
samá špína a prach – hrůza.
Dal jsem se tedy do čištění. Vzal jsem kartáček a začal jsem z tištěných
spojů vymetat prach a nečistoty, které byly za ta léta ve vysílačce usazeny.
Moc to nešlo a tak jsem vzal technický benzín a nalil si do víčka od
benzinu.
Do benzinu jsem lehce ponořil štětinky nového kartáčku a začal nečistotu
vymývat.
Už po několika sekundách nečistota mizela, ale s ní i štětinky na super novém
kartáčku.
Říkám si „vem to čert, nějakou tu štětinku“, ale po přitlačení a opakovaném
namočení do technického benzínu kartáček ztrácí účinnost čistit, jelikož se
štětinky krásně všechny seřadili na stole. V tu chvíli byl kartáček lysý jak hlava
90ti letého dědečka.
No každopádně jsem se o tuto akci musel podělit na přítelkynině blogu.
Takže holky bacha na štětce a kartáčky od šikmookých kolegů a na technický
benzin.
Ale jo, já se zasmála :-) Čekala jsem, že to takhle nějak dopadne :D
OdpovědětVymazat