Zubní kartáček (Příspěvek od mého přítele)

Moje drahá polovička K. chtěl být součástí blogu a tak jsem mu poskytla prostor. Nejspíš se inspiroval na blogu Petry, kde její manžel píše sem tam nějaký post. O čem bude psát, jsem nechala čistě na něm. Tady máte výsledek….

Tak Vám budu vyprávět, jak jsem koupil zubní kartáček od Vietnamců a chtěl jsem s ním vyčistit vysílačku, kterou jsem koupil od kamaráda, a byla jaksi špinavá.

 Připravil jsem si na stůl vysílačku, technický benzín, šroubovák a krásně průhledný kartáček na zuby, který mě stál celých patnáct korun!

Začal jsem tedy s demontáží. Po odkryt ování jsem viděl tu spoušť, samá špína a prach – hrůza.

Dal jsem se tedy do čištění. Vzal jsem kartáček a začal jsem z tištěných spojů vymetat prach a nečistoty, které byly za ta léta ve vysílačce usazeny.

Moc to nešlo a tak jsem vzal technický benzín a nalil si do víčka od benzinu.

Do benzinu jsem lehce ponořil štětinky nového kartáčku a začal nečistotu vymývat.

Už po několika sekundách nečistota mizela, ale s ní i štětinky na super novém kartáčku.

Říkám si „vem to čert, nějakou tu štětinku“, ale po přitlačení a opakovaném namočení do technického benzínu kartáček ztrácí účinnost čistit, jelikož se štětinky krásně všechny seřadili na stole. V tu chvíli byl kartáček lysý jak hlava 90ti letého dědečka.

No každopádně jsem se o tuto akci musel podělit na přítelkynině blogu. Takže holky bacha na štětce a kartáčky od šikmookých kolegů a na technický benzin.