Přála bych si ...

Přála bych si ...  Většina bloggerek má svůj wishlist s oblečením, kosmetikou. doplňky. Skvělá inspirace pro můj list přání v trochu jiné verzi. Jako malá jsem si přála být velká, povoláním jsem chtěla být ta blond dívka jménem Dwan z filmu King Kong mít pět dětí a umět péct ty nejlepší jablečné kynuté koláče s drobenkou. Také jsem snila, že se vdám za Krtečka a zjištění že to nejde, bylo horší než krutá pravda, že dárky nosí rodiče a ne Ježíšek.

zdroj

V pubertě jsem si přála být hubená, vysoká, mít dlouhé a husté vlasy, zelené oči, být oblíbená. Puberta je dávno v tahu. Hustší vlasy bych si přála pořád, s barvou očí a výškou jsem se smířila a s nostalgií a slzou v oku vzpomínám na doby, kdy 53 kilo pro mě bylo moc a já šílela, že jsem tlustá.

Dneska jsem ráda, že mám práci. Protože nemohu pracovat jako ta blond slečna, vzala jsem zavděk práci prodavačky. Děti zatím nemám a řekněme si to na rovinu pět dětí – na to nemám energii ani finance. Budu ráda když budu mít dvě. Blíž realitě je ale jen jedno.

Chtěla jsem být hubená a teď se modlím, abych už dál netloustla a nepřibývalo nemocí. Přála jsem si smět chodit na diskotéky a teď si přeju co nejvíc času strávit s rodinou.

Asi jsem dospěla. Každý říká „je to klišé“ když si přejeme zdraví a pohodu. Většina lidí to ani nejmenuje a řekne „to je samozřejmost“. Každý máme přání nastavená jinak a neodvíjí se to jen od věku jedince.

Kam tímhle článkem o ničem mířím? Nikam! Měla jsem Vám jen potřebu sdělit, že v hlavě nenosím kosmetiku a že mám i chvíle, kdy si uvědomuji, jak moc čas letí a jak moc se toho změnilo. Jak moc bych si přála UMĚT ZPOMALIT ČAS..