Úspěchy a průšvihy za Květen + jak to bude s blogem o prázdninách!

Vítám Vás u dalšího dílu Úspěchů a Průšvihů nejen za měsíc květen. Ano, dneska to vezmu hodně ze široka a mimo května zahrnu i června a prozradím, co se bude dít v červenci a srpnu.  Nebudu zde vypisovat celý obsah videa, ale zaměřím se jen na tu část, která nejvíce zasáhne chod blogu a hlavně YT kanálu.

Většina ví, že po půl roce hledání a pohovorů jsem stále nezaměstnaná. Moje milá maminka se do mého procesu zaměstnání rozhodla vložit, k mé smůle to vzala za špatný konec. Se svou kamarádkou se bez mého vědomí domluvila a upsala a mě na měsíční brigádu. Než většina začne juchat, že alespoň něco tak dočíst co mě čeká a o co vůbec půjde.

Maminka mi domluvila brigádu v kempu na Staré Živohošti. Budu prodávat v krámku jídlo a další potřebné věci. Ono to zní super, ALE! Nebudu chodit kolem horké kaše, narovinu přiznám, že spaní v karavanu kde není o pavouky a jiný hmyz nouze, používání veřejných WC a absence sprch (lidé se myjí vodou z pet lahví před karavany) není nic, po čem by mé srdce prahlo. Ano jsem rozmazlená slečinka co má ráda své WC, pokoj kde se pavouk při velké smůle vyskytne dvakrát za rok a hlavně hygienu v podobě minimálně dvou sprch denně. Podobné podmínky jsem schopná se zatnutými zuby vydržet dva dny na festivalu ale ne celý měsíc.

Ani samotná pracovní doba není žádná procházka růžovým sadem. Jsou to dvanáctky od pondělí do neděle (31 dní v kuse bez volna!), a když bude potřeba tak po zavírací době obchodu ještě pomoct v přilehlé hospodě. To vše bude oceněno platem, za který by valná většina mých kamarádů ani nevstala z postele. Nechci říkat přesnou sumu, ale můžu říct, že stejné peníze jsem dostávala k výplatě, když jsem byla jako pokladní zaměstnaná v obchodě s oblečení v nákupním centru Harfa a to za polovinu odpracovaných hodin.

Nespoléhám ani na seznámení s novými lidmi, protože osazenstvo kempu se většinou skládá z důchodců a jejich vnoučat do deseti let, alespoň co jsem při svých třech návštěvách mohla vidět. 

Nebudu lhát, že už teď z toho mám tak trochu noční můry. Nejsem na tohle vegetování v kempech zvyklá a absence internetu je pro mě poslední znamení, že budu komplet odstřižená od svého světa a budu tak trochu Robinson.

Tím se vlastně dostávám k tomu hlavnímu. Žádný internet = žádná možnost nahrání videa. Popravdě ani nevím, co bych natáčela za videa. Soukromí žádné a světlo na prd. Takže pokud se nepoštěstí tak v srpnu bude youtube úplně bez videí. Celé dění by bylo pouze zde na blogu, protože články se dají díky bohu nastavit a zveřejní se i bez mé přítomnosti. Videa za červenec bych pak uveřejnila až v září a Úspěchy a Průšvihy či Bez obsahu bych sjednotila za celé dva měsíce. Budu muset zkrátka doufat, že na mě za tu dobu nezanevřete. Měla jsem vymyšlenou soutěž a maminčino plánování mi to hezky všechno nabouralo.

Jinak vím, že půlka bude psát, že alespoň něco, ale to bych nesměla být takový cíťa a druhá polovina možná řekne tak tam nejezdi! To si bohužel nemůžu dovolit. Žiju s rodiči, kteří mě aktuálně živí a tak si nemyslím, že je fér říct, že mám fóbii ze společných WC a že nechci trávit 31 dnů ve společnosti důchodců zavřená v krámku s moukou a rohlíkama.

Doufám tedy, že mi i přes tohle všechno zachováte přízeň a v září se tu šťastně shledáme.

Vaše ukňouraná a vyděšená Sandra