Destrukční deník 3

Zdravím Vás u dalšího nahlédnutí do mého destrukčního deníku. Myslela jsem, že jsem Vám své výtvory ukázala nedávno, ale už je to víc jak měsíc a tak je čas odhalit další stránky. Někteří z Vás už možná článek znají. Původně byl zveřejněný už minulou středu, ale protože jsem se nakonec rozhodla přistoupit na "naléhání" Lukyho zveřejnit naši společnou proměnu dříve, článek jsem stáhla a publikuji ho dnes znovu namísto plánované Geishy. 

Úkol zní jasně, vybarvit vše krom bílého kruhu. Na netu jsem viděla spoustu zpracování, ale já si nakonec vymyslela něco svého (rozuměj nikde jsem nic podobného či stejného neviděla). Hřbitov za měsíčního svitu a co jiného může víc souviset se hřbitovem než nějaká mrtvolka. Já zvolila svou nejoblíbenější mrtvou nevěstu od Tima Burtona.

Na následující dvou stránce bylo úkolem zavřít oči a popaměti spojit kruhy. Řešení úkolu mi ale přišlo nudné. Hned při prvním pohledu mě napadla soustava planet a rozhodně jsem nebyla jediná. Na internetu je nekonečné množství zpracování. Na výrobu mojí oblohy jsem použila modrou a černou temperu a pro vybarvení planet jsem použila lepidlo a pigmenty. Výsledek se mi ale moc nelíbil a tak jsem oblohu přetřela lakem se třpytkami a na planety jsem pak použila různé pískové laky od Gabriely Salvete. 

Vzorky materiálů se mi doma moc hledat nechtělo a tak jsem to opět pojala kosmeticky. Vybrala jsem náhodné odstíny rtěnek a jednoduše olíbala celou stranu. Musím říct, že otisky mojí pusy mě celkem děsí.

Vytvořit nepřerušovanou čáru byl oříšek. Na netu se neustále opakoval jeden a ten samý nápad a mě nic originálního nenapadlo a tak jsem opravdu vytvořila jednoduchou nekonečnou "čáru". 

Zaznamenat jak plyne čas nebylo zase tak těžké vymyslet. Od nápadu nakreslit hodinky přes průřez životem (narození, dětství, puberta, dospělost, smrt) jsem se nakonec dostala k nápadu s fotkami. Jedná se o věci a místa, která ze dne na den osiřela a zub času je změnil. Kolo zarostlé ve stromu, les na palubě lodi nebo trávou zarostlá labuť na jezírku v zábavním parku. Neříkejte mi, že to ve Vás nevzbuzuje zvláštní pocit. 

Když se řekne tajemství, tak se mi hned vybaví seriál Prolhané krásky. Tam je tajemství víc než dost a tak než ukryju v deníku tajný vzkaz, vyzdobila jsem stránkou fotografií hlavních hrdinek, připsala úvodní píseň a doplnila podpisem paní/pana záhadné/ho. Mimochodem, máte nějakou teorii jak se bude seriál vyvíjet dál?