Na jejich koncert jsem chtěla jít už v roce 2011 bohužel mi to tenkrát nevyšlo a když jsem zjistila, že tu budou zas neváhala jsem ani chvilku a rovnou tak vznikl i dárek pro mou starší sestru k narozeninám. Moje sestra je vlastně strůjcem mé lásky k nim a já jsem jí chtěla dopřát vidět její oblíbenou skupinu s odstupem času. Byla na nich už v roce 1993 a mačkala se v první řadě pod pódiem tak, že než duo vylezlo na pódium a zahájilo svou show sestra se sesunula k zemi, takže jí záchranka musela chvilku křísit. Tentokrát jsem nám zajistila poslední řadu pod střechou O2 areny a vůbec výběru míst nelituji.
Na koncert jsem slyšela spoustu ohlasů. Pochvalných i pomluvných. Spousta lidí odsoudila nejen scénu, nazvučení ale i samotný výkon. Sto lidí sto chutí. Viděla jsem pár videí z hlediště u pódia i z prostoru stání a musím, říct, že zvuk je zvláštní, ale mě nahoře pod střechou vedle zpívajících spolusedících a pod návalem euforie z toho, že je vidím ten zvuk nijak divný nepřišel. Sedící Marie mi nevadila, vím, že je po vážné nemoci (nádor na mozku) a že po léčbě téměř nebo snad vůbec na jedno oko nevidí, má problém s rovnováhou a je vlastně velký zázrak že mluví, takže jestli jí to někde ujelo nebo jí nestačil dech je mi srdečně jedno. Konec konců ujede to i zpěvákům a zpěvačkám o polovinu mladším aniž by za to mohla nějaká nemoc.
A co se týče scény, tak mi přišla v pořádku. Marie seděla celou dobu, takže nějaká zběsilá kulisa by se snad ani nehodila. Koncert trval něco málo přes hodinu a půl a uteklo to neuvěřitelně rychle. Klidně bych ještě zůstala a poslouchala další dvě hodiny.
A co se týče scény, tak mi přišla v pořádku. Marie seděla celou dobu, takže nějaká zběsilá kulisa by se snad ani nehodila. Koncert trval něco málo přes hodinu a půl a uteklo to neuvěřitelně rychle. Klidně bych ještě zůstala a poslouchala další dvě hodiny.
Musel to být zážitek :-))
OdpovědětVymazat