pátek 1. února 2013

Cvičení s Jill aneb poděkování Andy


Původně tu o ní měla být jen zmínka. Dneska jsem ale četla její příspěvek na blogu. O tom, jaký měla špatný leden. Měla plán, kdy tenhle rok měl být začátkem něčeho nového a lepšího, bohužel není.. Věřím ale, že vše se v dobré obrátí a ona se zas bude usmívat a rozdávat dalším holkám radost a motivaci. Kdo ? Andy z My WeightLoss Journey. Tenhle článek bych chtěla věnovat jí, protože asi ona jediná věřila, že to zvládnu. Děkuji Ti!

S postavou jsem nikdy moc problémy neměla. Na střední jsem nejvíc vážila 58 kilo a sportu moc nedala. S nástupem do prvního zaměstnání pár kil ubylo a já se další dva tři roky pohybovala někde mezi 52 – 55 kily.
Pak přišel den kdy mě „dobrá duše“ gynekolog předepsal nové prášky a já začala přibírat. A to dost. Okolí se mi začalo posmívat a rejpat do mě, že mám velký zadek, že vypadám jako těhotná, že mám baculatý tváře.
Dost mě mrzelo, že nemá okolí nic lepšího na starosti než do mě rejpat a utahovat si ze mě.
Jeden ve druhém se předháněli v tom, kdo mi poradí lepší dietu (od bezlepkové přes mléčnou až po klasickou „nežer – zhubneš“) nebo mi sežene účinnější prášky na hubnutí.

(Foceno v sedmnáci letech. Moje postava byla do dvacetidvou přibližně stejná.)


Nikoho ani na chvilku nenapadlo, že ani o jedno z toho nestojím. K čemu mi bude dieta, při které budu mít hlad, k čemu prášky za stovky a někdy i tisíce když bych je musela brát nepřetržitě až do konce života pokud bych nechtěla jo-jo efekt.
Chtěla jsem hlavně postavu zpevnit, protože na čísle které váha ukáže mi zas tak nezáleželo. Nejhorší bylo odhodlání vůbec začít cvičit. Nemám ráda posilovny a tak jsem se omezila na cvičení doma. Není se na co vymluvit. Nemůže mi ujet autobus, nic mě to nestojí, nikdo na mě divně nekouká. Pak jsem našla posilování s Hankou Kynychovou. Cvičila jsem dva měsíce několik sestav dokola až do zblbnutí a i když jsem se mořila třeba i hodinu a půl nemělo to efekt.

Pátrala jsem dál a v několika diskuzích i na blozích jsem našla jméno, které mi dalo novou naději. Jillian Michaels! Jedna holka za druhou psala jak je úžasná a ukazovala hrdě fotky své vypracované postavy. Cvičení má Jillian spousty. Nejvíc se zmiňovalo Shared 30, ale nepodařilo se mi sehnat všechny tři levely a tak moje volba padla na Ripped in 30 a to jsem netušila, co mě čeká.

První den vidím jako dneska. Byla jsem doma sama a tak jsem si to pustila a dala se do toho. Katastrofa! Už někdy po deseti minutách jsem nemohla chytit dech, po dalších deseti se o mě pokusil infarkt a zbytek už jsem dokoukala z křesla. V noci jsem o tom přemýšlela a rozhodla se, že to nevzdám.
Nadešel znovu první den mého cvičení. Celý den jsem si nezapálila a večer statečně dofuněla s Jillian a jejíma kámoškama až k protahování.
Den ode dne to bylo lepší a lepší. Mezitím jsem na netu stále hledala další a další příběhy holek které s Jill cvičí a našla jsem i skvělou Andy, která mi byla a stále je obrovskou motivací. Díky ní jsem to nevzdala někdy uprostřed prvního levelu. Byla to ona, kdo mi řekl, jak mám cvičit. První level jsem totiž cvičila deset dní, než mě napadlo se jí zeptat jak se program Ripped in 30 cvičí.  J

V půlce druhého levelu se dostavila komplikace v podobě bolavého kolene. Skákací části programu bylo velkou bolestivou překážkou a tak jsem se snažila dohnat tepovou frekvenci zběsilou jízdou na rotopedu.

Třetí level byl podle mého názoru nejtěžší. Chvíle kdy holky s úsměvem v podřepu parodovaly kachnu, já skoro brečela bolestí a nenáviděla Jill za její řvaní, které mělo motivovat k lepšímu výkonu. Nechtěla jsem si oddělat koleno a zároveň jsem nechtěla přestat cvičit. Třetí level jsem po třech dnech přerušila a navázala posledním čtvrtým a protáhla si ho o tři dny, které jsem vynechala z předchozího levelu. Poslední čtyři dny už jsem se usmívala od začátku až do konce.

A jaký je výsledek? Některé skákací cviky jsem nahradila rotopedem, třetí level jsem nezvládla celý. I přesto jsou nějaké výsledky znát.
1. zpevnily se mi stehna a zlepšila se mi znatelně celulitida.
2. mám silnější ruce a bez problémů udělám kolem 20ti dámských kliků (vím, není to moc, ale na začátku jsem jich neudělala ani pět).
3. s jistotou vám mohu říct, že jsem ztratila centimetr přes zadek a tři v pase. Břicho se mi nehnulo vůbec, ale tak za měsíc to není zlé.

Ještě se musím zmínit, že k programu je sestavený i jídelníček. Já jsem ho neviděla, nevím, jestli se dá někde stáhnout, ale ani jsem po tom nepátrala. Chtěla jsem jíst dál normálně, na co jsem zvyklá jen zmenšit porce.

Tímhle jsem ale neskončila. Navázala jsem programem Six Weeks Six Pack. Program je zaměřený hlavně na břišní svaly. Cvičíte tři týdny jednu a tu samou sestavu, každý týden pět dní a dva máte pohov. Musím říct, že je to pak už celkem nuda cvičit pořád to samé. Začala jsem mít pocit, že se na to vykašlu, ale další a další motivační články od Andy mě nenechaly usnout na vavřínech.

Mám odcvičených prvních třicet dnů. Včera mě skolila pořádná viróza, která mě v lékárně vyšla na 500 korun. Opravdu bezva. Druhý level a dalších 30 dnů snažení se tedy zatím odkládá.

I přesto bych Vám chtěla ukázat nějaké výsledky. Jsou malé, ale jsou.

Začala jsem cvičit někdy v září s Hankou Kynychovou a výsledky nic. Nemám ani změřené míry, takže přidávám fotku ze začátku září z dovolené v Tunisu.



Poprvé jsem si přesně zapsala míry až po dokončení Ripped in 30 takže tady už budu přesná. Obojí je měřeno první den v měsíci.

POKROKY
Váha
Lýtko
Stehno
Zadek
Břicho
Pas
Ruce
Leden
68,7kg
35cm
62cm
102cm
90cm
74cm
29cm

Únor
65,7kg
35cm
58cm
100cm
90cm
72cm
29cm

Je to skoro až vtipné, že cvičení na břicho zabírá na ostatní partie a břicho samotné zůstalo stejné. No uvidíme, jak to bude dál.

(Nejsem si jistá zda jsou fotky před cvičením a po cvičení až tak informující. Každá je focená z jiné dálky a z jiného úhlu. Bohužel před cvičením mám pouze jen tu z Tunisu. Fotky po cvičení jsou foceny dnes ráno samospouští.)



(Omlouvám se, že některé části článku jsou psané v minulém a některé v přítomném čase. Původně to měly být články dva, ale nakonec jsem se rozhodla je spojit v jeden. Není mi ovšem až tak dobře abych to celé přepisovala.

3 komentáře:

  1. Omluvu přijímáme :-) Jillian jsem taky cvičila a je pravda, že je to makačka. Nezvládala jsem cvičit každý den. To díky mojí práci zkrátka nejde, ale výsledky se taky dostavily. Já to ještě prokládala cvičením se Cindy Crawford, někdy běháním a výsledky byly skvělé. Až se mi po té postavě začíná zase stýskat :-) Tyhle články jsou motivační, takže si je ráda přečtu. Hodně štěstí do dalšího hubnutí :-))

    OdpovědětVymazat
  2. Škoda, že už ten blog, na který odkazuješ, není funkční, moc ráda bych se podívala :-) Jinak máme podobný typ postavy - vše celkem O.K., až na to břicho. Jak to vypadá aktuálně s cvičením? Ještě makáš? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Snažím se makat, ale kolena zlobí, spoustu cviků musím nahrazovat a bohužel to nemá velké účinky. Mrzí mě, že Andy blog zrušila byla mi velkou inspirací. tuším, že ztratila chuť díky rozchodu s přítelem a měla snad i před zkouškami. Snad se jednou vrátí.

      Vymazat

Děkuji za každý Váš komentář..