Původně tu o ní měla
být jen zmínka. Dneska jsem ale četla její příspěvek na blogu. O tom, jaký měla
špatný leden. Měla plán, kdy tenhle rok měl být začátkem něčeho nového a lepšího,
bohužel není.. Věřím ale, že vše se v dobré obrátí a ona se zas bude
usmívat a rozdávat dalším holkám radost a motivaci. Kdo ? Andy z My WeightLoss Journey. Tenhle článek bych chtěla věnovat jí, protože asi ona jediná
věřila, že to zvládnu. Děkuji Ti!
S postavou jsem nikdy moc problémy neměla. Na střední
jsem nejvíc vážila 58 kilo a sportu moc nedala. S nástupem do prvního
zaměstnání pár kil ubylo a já se další dva tři roky pohybovala někde mezi 52 –
55 kily.
Pak přišel den kdy mě „dobrá duše“ gynekolog předepsal nové
prášky a já začala přibírat. A to dost. Okolí se mi začalo posmívat a rejpat do
mě, že mám velký zadek, že vypadám jako těhotná, že mám baculatý tváře.
Dost mě mrzelo, že nemá okolí nic lepšího na starosti než do
mě rejpat a utahovat si ze mě.
Jeden ve druhém se předháněli v tom, kdo mi poradí
lepší dietu (od bezlepkové přes mléčnou až po klasickou „nežer – zhubneš“) nebo
mi sežene účinnější prášky na hubnutí.
(Foceno v sedmnáci letech. Moje postava byla do dvacetidvou přibližně stejná.)
Nikoho ani na chvilku nenapadlo, že ani o jedno z toho
nestojím. K čemu mi bude dieta, při které budu mít hlad, k čemu
prášky za stovky a někdy i tisíce když bych je musela brát nepřetržitě až do
konce života pokud bych nechtěla jo-jo efekt.
Chtěla jsem hlavně postavu zpevnit, protože na čísle které
váha ukáže mi zas tak nezáleželo. Nejhorší bylo odhodlání vůbec začít cvičit.
Nemám ráda posilovny a tak jsem se omezila na cvičení doma. Není se na co
vymluvit. Nemůže mi ujet autobus, nic mě to nestojí, nikdo na mě divně nekouká.
Pak jsem našla posilování s Hankou Kynychovou. Cvičila jsem dva měsíce
několik sestav dokola až do zblbnutí a i když jsem se mořila třeba i hodinu a
půl nemělo to efekt.
Pátrala jsem dál a v několika diskuzích i na blozích
jsem našla jméno, které mi dalo novou naději. Jillian Michaels! Jedna holka za
druhou psala jak je úžasná a ukazovala hrdě fotky své vypracované postavy.
Cvičení má Jillian spousty. Nejvíc se zmiňovalo Shared 30, ale nepodařilo se mi
sehnat všechny tři levely a tak moje volba padla na Ripped in 30 a to jsem
netušila, co mě čeká.
První den vidím jako dneska. Byla jsem doma sama a tak jsem
si to pustila a dala se do toho. Katastrofa! Už někdy po deseti minutách jsem
nemohla chytit dech, po dalších deseti se o mě pokusil infarkt a zbytek už jsem
dokoukala z křesla. V noci jsem o tom přemýšlela a rozhodla se, že to
nevzdám.
Nadešel znovu první den mého cvičení. Celý den jsem si
nezapálila a večer statečně dofuněla s Jillian a jejíma kámoškama až
k protahování.
Den ode dne to bylo lepší a lepší. Mezitím jsem na netu
stále hledala další a další příběhy holek které s Jill cvičí a našla jsem
i skvělou Andy, která mi byla a stále je obrovskou motivací. Díky ní jsem to
nevzdala někdy uprostřed prvního levelu. Byla to ona, kdo mi řekl, jak mám
cvičit. První level jsem totiž cvičila deset dní, než mě napadlo se jí zeptat
jak se program Ripped in 30 cvičí. J
V půlce druhého levelu se dostavila komplikace
v podobě bolavého kolene. Skákací části programu bylo velkou bolestivou
překážkou a tak jsem se snažila dohnat tepovou frekvenci zběsilou jízdou na
rotopedu.
Třetí level byl podle mého názoru nejtěžší. Chvíle kdy holky
s úsměvem v podřepu parodovaly kachnu, já skoro brečela bolestí a
nenáviděla Jill za její řvaní, které mělo motivovat k lepšímu výkonu. Nechtěla
jsem si oddělat koleno a zároveň jsem nechtěla přestat cvičit. Třetí level jsem
po třech dnech přerušila a navázala posledním čtvrtým a protáhla si ho o tři
dny, které jsem vynechala z předchozího levelu. Poslední čtyři dny už jsem
se usmívala od začátku až do konce.
A jaký je výsledek? Některé skákací cviky jsem nahradila rotopedem,
třetí level jsem nezvládla celý. I přesto jsou nějaké výsledky znát.
1. zpevnily se mi stehna a zlepšila se mi znatelně
celulitida.
2. mám silnější ruce a bez problémů udělám kolem 20ti
dámských kliků (vím, není to moc, ale na začátku jsem jich neudělala ani pět).
3. s jistotou vám mohu říct, že jsem ztratila centimetr
přes zadek a tři v pase. Břicho se mi nehnulo vůbec, ale tak za měsíc to
není zlé.
Ještě se musím zmínit, že k programu je sestavený i
jídelníček. Já jsem ho neviděla, nevím, jestli se dá někde stáhnout, ale ani
jsem po tom nepátrala. Chtěla jsem jíst dál normálně, na co jsem zvyklá jen
zmenšit porce.
Tímhle jsem ale neskončila. Navázala jsem programem Six
Weeks Six Pack. Program je zaměřený hlavně na břišní svaly. Cvičíte tři týdny
jednu a tu samou sestavu, každý týden pět dní a dva máte pohov. Musím říct, že
je to pak už celkem nuda cvičit pořád to samé. Začala jsem mít pocit, že se na
to vykašlu, ale další a další motivační články od Andy mě nenechaly usnout na
vavřínech.
Mám odcvičených prvních třicet dnů. Včera mě skolila pořádná
viróza, která mě v lékárně vyšla na 500 korun. Opravdu bezva. Druhý level
a dalších 30 dnů snažení se tedy zatím odkládá.
I přesto bych Vám chtěla ukázat nějaké výsledky. Jsou malé,
ale jsou.
Začala jsem cvičit někdy v září s Hankou Kynychovou
a výsledky nic. Nemám ani změřené míry, takže přidávám fotku ze začátku září z dovolené
v Tunisu.
Poprvé jsem si přesně zapsala míry až po dokončení Ripped in
30 takže tady už budu přesná. Obojí je měřeno první den v měsíci.
POKROKY
|
Váha
|
Lýtko
|
Stehno
|
Zadek
|
Břicho
|
Pas
|
Ruce
|
|
Leden
|
68,7kg
|
35cm
|
62cm
|
102cm
|
90cm
|
74cm
|
29cm
|
|
Únor
|
65,7kg
|
35cm
|
58cm
|
100cm
|
90cm
|
72cm
|
29cm
|
Je to skoro až vtipné, že cvičení na břicho zabírá na
ostatní partie a břicho samotné zůstalo stejné. No uvidíme, jak to bude dál.
(Nejsem si jistá zda jsou fotky před cvičením a po cvičení až tak informující. Každá je focená z jiné dálky a z jiného úhlu. Bohužel před cvičením mám pouze jen tu z Tunisu. Fotky po cvičení jsou foceny dnes ráno samospouští.)
(Omlouvám se, že
některé části článku jsou psané v minulém a některé v přítomném čase.
Původně to měly být články dva, ale nakonec jsem se rozhodla je spojit v jeden.
Není mi ovšem až tak dobře abych to celé přepisovala.
Omluvu přijímáme :-) Jillian jsem taky cvičila a je pravda, že je to makačka. Nezvládala jsem cvičit každý den. To díky mojí práci zkrátka nejde, ale výsledky se taky dostavily. Já to ještě prokládala cvičením se Cindy Crawford, někdy běháním a výsledky byly skvělé. Až se mi po té postavě začíná zase stýskat :-) Tyhle články jsou motivační, takže si je ráda přečtu. Hodně štěstí do dalšího hubnutí :-))
OdpovědětVymazatŠkoda, že už ten blog, na který odkazuješ, není funkční, moc ráda bych se podívala :-) Jinak máme podobný typ postavy - vše celkem O.K., až na to břicho. Jak to vypadá aktuálně s cvičením? Ještě makáš? :-)
OdpovědětVymazatSnažím se makat, ale kolena zlobí, spoustu cviků musím nahrazovat a bohužel to nemá velké účinky. Mrzí mě, že Andy blog zrušila byla mi velkou inspirací. tuším, že ztratila chuť díky rozchodu s přítelem a měla snad i před zkouškami. Snad se jednou vrátí.
Vymazat