Dneska tu nejspíš budu
povrchně fňukat nad svou ztrátou. Lidé pořád něco ztrácí. Klíče, peněženky,
doklady a mnoho dalšího. Já ztratila svou pravou ruku. Tedy přesněji můj
milovaný diář Filofax. Vím, že většina z Vás
si poklepe na čelo, že diář není zas až taková ztráta. Ti co znají hodnotu
diářů Filofax a hlavně lidí co bez diáře nemohou žít, řeknou „to zamrzí“.
Taky, že zamrzí, ono
totiž nejde ani tak o samotný diář, ale o ty věci v něm ukryté. A teď
opravdu nemyslím zapsanou schůzku s doktorem. Já hloupá jsem v diáři uchovávala
výplatní pásku. Nebolí mě pomyšlení, že někdo zná výši mojí výplaty, ale fakt,
že je tam uvedeno moje rodné číslo. Co když ho nálezce diáře nedej bože použije
k nějaké nelegální věci. Třeba k půjčce a já se pak nedoplatím, až mi
pošlou účet za nové auto.
Dobrá, možná trochu
dramatizuju a mám paranoiu. Nic to nemění na tom, že spolu s diářem,
záznamy a mou výplatní páskou je fuč i má fotka s dědou a to je ta
největší ztráta. Klepejte si na čelo,
jak chcete, ale spolu s fotkou zmizela i ta nejkrásnější vzpomínka na
člověka, který mi hodně chybí. Nepochybuji o tom, že většině čtenářů už někdo
zemřel, takže tu bolest a to prázdno tu popisovat nemusím. Většina lidí se se
ztrátou časem vyrovná. Jsou ale i lidé jako jsem já, kteří se po pěti letech
dokážou jako na povel rozbrečet.
Diář už mám nový.
Tentokrát ve fialové barvě, ale ten zbytek už se nahradit nedá.
Tak to mě moc mrzí :-( Chápu, jak se cítíš, mně se stala před rokem podobná věc. Smazaly se mi v telefonu pro mě hodně důležité fotky a nešly už obnovit. Dost jsem to obrečela...
OdpovědětVymazatNepamatuješ si, kde a kdy přibližně jsi o ten diář přišla? Třeba by šel ještě vystopovat...
Obávám se , že ve vlaku na trase Benešov - Praha hlavní nádraží. Já jsem volala na dráhy jestli ho tam někdo nenašel, ale myslím, že nikdo nebude vracet diář, když si za 150 koupí novou náplň a má diář v hodnotě 1000 prakticky zdarma...
VymazatJo takhle... No, nikdy nevíš, co se může stát :-) Bývalou spolužačku ve vlaku okradli, přišla úplně o vše, co měla. Smířila se s tím, že už ty věci neuvidí, a nakonec jí po pár týdnech volali z policie, že všechno našli. Dokonce se jí vrátila i peněženka, ale samozřejmě teda bez peněz...
VymazatTak to měla štěstí, ale já jsem tam krom staré karty do bankomatu nic neměla. Nevím, zda by mě někdo stopoval podle propadlé karty do bankomatu :-)
VymazatBože, to je šílený, takových cenných věcí v tom mít:-(
OdpovědětVymazatAni si neumím představit, co bych dělala já. Jsem si ale jistá, že teď už se Ti to nestane, protože to budeš střežit jako oko v hlavě!